Přátelství až za hrob
Známe se už od malička,
vždy jsme byli spolu.
V učení jsem jednička
a ty jeden z idolů.
Po základce přišla střední,
našli jsme si kámoše.
Profesory škádlili jsme
se značnou dávkou rozkoše.
Všechno bylo v pohodě,
byli jsme fajn parta.
Než došlo k té nehodě,
nepřála ti karta.
Přecházel jsi přes silnici,
nestačil jsi uhnout autu.
Už týden ležíš v nemocnici,
od té doby v komatu.
Že přežiješ doufala jsem,
telefon jsem zvedla.
Hroznou zprávu vyslechla jsem,
tvář mi z toho zbledla.
Odteď nejsi mezi námi,
mě už došly síly.
Pravdou staly se ty fámy,
podřezala jsem si žíly.
Tím dala jsem sbohem světu,
bez tebe žít jsem nechtěla.
Teď doktor znovu říká větu:
"Před pěti minutami zemřela."
Komentáře
Přehled komentářů
V první řadě dík za koment (chtěla ho Luna, páč mi trochu pomáhala s vymejšlenim básničky) ;o) Vim, ta první sloka je taková nějaká divná(ostatně jako celá básnička ^^) "Upadl jsi do komatu" by se tam hodilo víc, ale já jsem chtěla zdůraznit, že je v komatu od tý doby, co ho to auto porazilo a těch pět minut v poslední větě je symblických.... :o) Tý holce do telefonu taky doktor řekne, že před pěti minutami její kámoš zemřel....tahle básnička totiž bude vložená do rozhovoru její třídní učitelky a doktora z nemocnice a větou "Před pěti minutami zemřela." bude končit jak ta básnička, tak celá povídka.... ;o) :o)
hezkééééé ^__^
(Jeanne, 16. 10. 2008 19:53)
jo, básnička se mi líbí:) akorát ta první sloka nemá pravidelný rytmus, ve čtvrté sloce bych změnila poslední větu na: upadl jsi do komatu, a v poseldní sloce poslední vetu bych predelala na "pred minutou zemřela".... jinak fajnové :)
Ok :o)
(Nyoko, 17. 10. 2008 14:55)