Jdi na obsah Jdi na menu
 


Amely a Lord Murakumo - 2 část

17. 11. 2008
K ránu měla zase normální podobu. Před snídaní ji přišli zkontrolovat teta s Ravielem. Seděla na posteli, kolena přitažená k sobě a hlavu v nich schovanou.

„Amely?“

„Nechoďte blíž!“ zvedla hlavu a podívala se na ně svýma uslzenýma očima.

„Amely co se stalo?“ Constansie udělala krok dopředu.

„Ne. Stůj!“ zvedla se z postele a couvla. „Nechci vám ublížit.“

„O čem to mluvíš?“ vložil se do toho Raviel.

„Já…“ Po tváři jí stekla další slza. „Já jsem…upír,“ odvrátila se od nich aby se na ni nemuseli dívat. Zarazilo je to, ale Raviel se hned vzpamatoval.

„Amely…“ přišel k ní blíž. „Patříš k nám do rodiny. Jsi moje jediná a nejmilejší sestřenice a nic, ani to, že je z tebe teď upír nám nemůže zabránit mít tě rádi,“ objal ji. Amely si opřela hlavu o jeho hruď a rozbrečela se.

„Já vám nechci ublížit.“ 

„Amely. Raviel má pravdu.“ Constansie ji také objala.

„Raději odsud odejdu. Nikdy bych si neodpustila, kdybych kohokoliv ze zámku napadla.“ Vysmekla se z jejich objetí a utekla z pokoje.

„Amely!“ vykřikli oba unisono. To už ale byla pryč. Běžela do stájí k Arrowovi, kde se schovávala asi hodinu, než jí Raviel našel.

„Tady jsi. Všude tě hledám.“ Přišel k ní a pevně ji objal. „Nikdy tě nenechám odejít. Nikdo z nás.“ Podíval se jí do očí, ale ona odvrátila pohled.

„Musíte…Věř mi. Bude to tak lepší…pro nás pro všechny. Půjdu si sbalit pár věcí,“ posmutněle se usmála a odešla. Vzala si nejnutnější věci, pár šatů a vyšla před zámek, kde na ni již čekali všichni včetně tety a Raviela. Podkoní přivedl dva koně. E’clair a Arrowa. Na E’clair dala svoje věci a přistoupila ke Constansii. Ta ji okamžitě objala.

„Nejezdi nikam.“

„Musím,“ políbila ji na čelo a rozloučila se s Ravielem a ostatními. U Bernarda se zastavila. „Dej mi na ně pozor Bernardo…spoléhám na tebe,“ políbila ho na tvář a objala. „Mám tě ráda,“ pošeptala mu ještě do ucha a šla ke koním. Přivázala E’clair k Arrowovi a podkoní jí pomohl do sedla. „Opatrujte se. Jednou se možná vrátím,“ nuceně se usmála a pobídla Arrowa do kroku. „Možná…“ vydechla. Na cestě byla celý den, až narazila na vesnici. Když jí projížděla, utkvěly na ní pohledy všech lidí.

„Páni…podívejte se na ni. Vypadá jako princezna.“

„Určitě je z urozeného rodu.“

„A ty koně…“ šuškali si mezi sebou. Amely se na ně mile usmála a zastavila před hostincem. Byla zvyklá na větší pozornost, ale tady si připadala jako panenka ve výkladní skříni. Seskočila z koně a chtěla ho uvázat, ale v tom k ní přišel nějaký muž.

„Přejete si?“

„Chtěl bych vám nabídnout pohostinství,“ usmál se.

„Ale to po vás nemohu chtít.“

„Ne naopak. Bude mi ctí hostit tak vzácnou návštěvu,“ uklonil se. „Tudy prosím,“ ukázal jí směr cesty.

„Mnohokrát vám děkuji,“ usmála se a vedla E’clair s Arrowem za ním. Měl mohutný dům se stájemi na okraji vesnice. Jeho podkoní od ní koně přebral a zavedl je do stájí.

„Pojďte prosím za mnou. Služebná vám přinese vaše věci do pokoje.“

„Děkuji.“ Šla s úsměvem za ním a vše si s obdivem prohlížela. Zavedl ji do pokoje pro hosty. Byl vskutku nádherný. Velká postel s nebesy, mohutná, zdobená skříň, stůl s krásným křeslem, všude obrazy, svícny a drahé koberce. „To přece nemohu přijmout.“ Užasle se rozhlédla po pokoji.

„Je mi ctí vás tady hostit. Nemůžete odmítnout.“

„Dobře tedy. Ještě jednou vám mnohokrát děkuji.“ Jen to dopověděla, přišla služebná s jejími věcmi.

„Má žena bude velice ráda za tak vzácnou návštěvu. Za chvíli bude večeře,“ řekl ještě a odešel. Služebná jí na příkaz svého pána připravila koupel a také odešla. Amely se umyla a převlékla do čistých šatů, které měla sebou.

„Slečno…“ zaklepala služebná.

„Ano?“ Amely otevřela s milým úsměvem dveře.

„Podává se večeře.“

„Jistě. Děkuji,“ zavřela dveře a společně s ní sešla dolů do jídelny. Po jídle si Amely povídala s paní domu.

„Jaké je vaše jméno smím-li se ptát?“

„Jmenuji se Amely.“

„To je krásné jméno. K vám se náramně hodí.“

„Děkuji,“ rozpačitě se usmála. Povídaly si asi další půl hodiny a pak šli všichni spát. Ráno je vzbudila rána, která šla z kuchyně.   

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

no nevim...^^

(Luna, 21. 11. 2008 20:03)

jelikož si teďkon musim dopsat fůru sešitů a od pondělka pokračujeme ve psaní písemek, tak nemam čas to přepsat do PC, takže fakt nevim, kdy sem dam pokráčko...^^

*úplně grogy* :)

(Jeanne, 21. 11. 2008 15:23)

a kde je jako další? O__o ;) piš piš piš, jen tak dááál ^__^